Z ekonomického pohledu bude v příštích letech cestovní ruch tahounem evropského hospodářského růstu.
Dle modelu Oxford Economics global industry (2015) bude tento průmysl růst do roku 2025 průměrným
tempem 2,8 % ročně, tj. o 0,9 % ročně rychleji než evropská ekonomika.
Odhadovaný přínos cestovního ruchu v ČR do roku 2025
je 3,6 % HDP ročně, potažmo přibližně 9,8 % pražské-
ho HDP ročně (2015, ČSÚ). Tento boom zapříčiněný kontinuálním růstem počtu zahraničních turistů
s sebou nese kromě objektivních ekonomických benefitů i negativní efekty.
V případě historických měst jde o odliv stálých rezidentů z přetížených částí
města či přizpůsobování nabídky zboží a služeb masovým turistům. V Praze
se tak setkáváme se situací, kdy japonští turisté na Královské cestě kupují
ruské matrjošky vyrobené v Číně a autenticky se cítí pouze proto, že kolem
sebe mají tolik lidí jako při ranní špičce tokijského metra.
Jak pozitivní tak negativní scénář počítá s naprosto stejným tempem růstu
cestovního ruchu. Jde o danost, která nastane i v případě, že Praha nezačne
naplňovat Strategický plán. Navrhovaná opatření se tak nezaměřují pouze
na maximalizaci benefitů cestovního ruchu, ale rovněž na ekonomickou optimalizaci
negativních externalit, které přetížením historického jádra vznikají.
Schopnost měst ovlivnit poptávkovou stranu trhu a turisty odradit od cesty
je velmi omezená a zároveň nežádoucí. Např. Benátky cíleně zrazovaly potenciální
turisty od cesty formou plakátů s mrtvými holuby, přičemž počet
turistů se nesnížil, ba naopak dnes italskému městu hrozí, že do roku 2030
klesne počet stálých rezidentů o 55 tisíc obyvatel a město tak budou prakticky
obývat pouze turisté.
Pozitivní scénář se zaměřuje na podporu kulturního turismu (udržitelný
turismus), tj. turismu, který představuje cestovní
zážitky na místa a za aktivitami, které autenticky představují příběhy
lidí současnosti i minulosti. Ze studie „Sustainable
Cultural Tourism in Urban Destinations: Does Space matter?“(2016) vyplývá, že turisté přijíždějící za cílenou kulturní
událostí jsou ochotnější cestovat za kulturním vyžitím mimo hlavní turistické
tepny. Na základě analýzy tzv. nodů, tedy klíčových uzlů pohybů turistů,
získaných pomocí GPS, může město cílenou spoluprací s klíčovými kulturními institucemi ovlivňovat kulturní nabídku a tím udržitelně distribuovat
turisty mimo zahuštěná historická centra.
Dle Massachusetts Cultural Council pak „kulturní turista“ utratí
v průměru o 62 USD denně více, popřípadě v průměru o 200 USD
za jednu návštěvu více než běžný turista.
Rozšíření turistů mimo přetížené části, rovněž snižuje tzv. „únik příjmů“
z cestovního ruchu, jelikož podporuje rozvoj malého a středního podnikání
v lokalitách mimo centrum. Kulturní turismus tak přispívá především k vyšší kvalitě života rezidentů města a udržitelnějšímu rozvoji.
Žádné komentáře:
Okomentovat