Jak je možné, že většina (generalizuji, čistě empiricky v z mého okolí můžu říci cca 90%) populace má jasný názor v otázce radaru, EU, globálního oteplování, Obamy, atd.?
Lidská společnost je závislá na informacích, jež se k ní skrze média dostanou, přičemž k médiím chová bazální důvěru ve věci objektivnosti prezentovaných informací. Jak s touto důvěrou média pracují není nezajímavá otázka, avšak tato otázka není pointou mého příspěvku. Není v silách žádného člověka čerpat informace o všech tématech z mnoha zdrojů, neřku-li z primárních, a podrobovat je kritické analýze, proto si většinou utváří názor na základě důvěry k jemu sympatickému médii, či osobnosti. A to je špatně. Každý názor, který chceme prezentovat v rámci celospolečenské diskuse, musí podléhat vlastní kritické analýze a nikoliv pouze důvěře ve zdroj. Pokud se tak neděje, vznikají nebezpečné názorové korelace a poměrně jasné rozdělování společnosti na dvě soupeřící poloviny.
Příklad.
Kolik lidí volajících po suverenitě ČR a vystoupení z EU má názor, že globální oteplování je velkou hrozbou pro naši planetu?
Kolik lidí podporující práva homosexuálů by brojilo proti podepsání Kjótského protokolu?
Kolik lidí usilujících o co nejvíce volný trh podporuje volnější evropský přístup v otázce imigrantů?
Ve všech otázkách jsou spojeny problematiky, které spolu téměř nesouvisejí, a přesto by se u všech odpověď limitně blížila nule. Proč je to problém? Vznikají nám zde dva názorové archetypy, přesvědčení o své pravdě, mezi nimiž už není možná diskuse. V prostředí ČR lze tento jev demonstrovat na tolik známém názorovém souboji pravdolásky s klausoláskou.
I za šíleného předpokladu, že by jedna z těchto stran fakticky disponovala lepšími/pravdivějšími/objektivnějšími názory ve všech celospolečenských tématech, pak je pořád výše zmíněná korelace velkým nebezpečím. Slepé názorové následování autorit, z nás tvoří kmeny (analogie s knihou Vladimíra 518: http://shop.biggboss.cz/products/kmeny) jejichž uniformou je názorová poslušnost k autoritě samotné. Názorová uniformita rovná se manipulovatelnost. Nehledě na fakt, že každý kmen má svá média, svou pravdu, svou objektivitu. V prostředí internetu se zdroj vždy najde! Pravda je zde relativizována, pravda je nepojmenovatelná, pravda je přizpůsobována výsledku, jež má interpretovat. V prostředí, kde je pravda takto znásilňována, lze jen těžko vést debatu.
Za typický příklad názorového kmenismu a jeho důsledků může posloužit kauza Drobil, kdy byl jeden z ministrů ČR jasně usvědčen z nabádání ke zničení korupčních důkazů http://zpravy.idnes.cz/audio-ministr-drobil-vyzyva-sefa-fondu-michalka-at-znici-dukazy-o-korupci-1ra-/domaci.aspx?c=A101215_115521_domaci_jan. Drobil je však blízkým přítelem vůdce kmenu (VK), který zpochybnil věrohodnost úředníka, jenž na korupci upozornil (Libora Michálka), jehož mj. označil za lumpa a darebáka http://www.novinky.cz/domaci/220482-tajna-dohoda-vv-nominuji-policejniho-prezidenta-ods-superinspektora.html, načež kmen "klausolásky" rozmělnil debatu na marginální aspekty kauzy (etiku odposlouchávání, Michálkovu minulost a v neposlední řadě Michálkovo náboženské přesvědčení http://www.lidovky.cz/neni-ten-michalek-jehovista-pta-se-klausuv-vicekancler-hajek-prn-/ln_domov.asp?c=A110106_213003_ln_domov_ani). V konečném důsledku se pak kauza rozmělnila jak fakticky (nebyl nikdo poslán do vězení), tak mediálně (nerozebírala se korupce samotná, ale výše zmíněné osobní přestřelky; neupozorňovalo se na roli KPMG v kauze, atd.) a byla nahrazena další, aktuálnější, kauzou, což s sebou neslo nepřímé následky - frustrace společnosti, potenciální strach úředníků z moci, oddálení reálného života od života veřejného.
Názorový kmenismus, či chceme-li ovečkovství, chápu jako jednu z největších překážek progresivního vývoje společnosti. Kdo na této překážce nese největší vinu? Politika? Média? My všichni?
Za typický příklad názorového kmenismu a jeho důsledků může posloužit kauza Drobil, kdy byl jeden z ministrů ČR jasně usvědčen z nabádání ke zničení korupčních důkazů http://zpravy.idnes.cz/audio-ministr-drobil-vyzyva-sefa-fondu-michalka-at-znici-dukazy-o-korupci-1ra-/domaci.aspx?c=A101215_115521_domaci_jan. Drobil je však blízkým přítelem vůdce kmenu (VK), který zpochybnil věrohodnost úředníka, jenž na korupci upozornil (Libora Michálka), jehož mj. označil za lumpa a darebáka http://www.novinky.cz/domaci/220482-tajna-dohoda-vv-nominuji-policejniho-prezidenta-ods-superinspektora.html, načež kmen "klausolásky" rozmělnil debatu na marginální aspekty kauzy (etiku odposlouchávání, Michálkovu minulost a v neposlední řadě Michálkovo náboženské přesvědčení http://www.lidovky.cz/neni-ten-michalek-jehovista-pta-se-klausuv-vicekancler-hajek-prn-/ln_domov.asp?c=A110106_213003_ln_domov_ani). V konečném důsledku se pak kauza rozmělnila jak fakticky (nebyl nikdo poslán do vězení), tak mediálně (nerozebírala se korupce samotná, ale výše zmíněné osobní přestřelky; neupozorňovalo se na roli KPMG v kauze, atd.) a byla nahrazena další, aktuálnější, kauzou, což s sebou neslo nepřímé následky - frustrace společnosti, potenciální strach úředníků z moci, oddálení reálného života od života veřejného.
Názorový kmenismus, či chceme-li ovečkovství, chápu jako jednu z největších překážek progresivního vývoje společnosti. Kdo na této překážce nese největší vinu? Politika? Média? My všichni?
Žádné komentáře:
Okomentovat