Mám...
- příliš mnoho filmů které bych chtěl zhlédnout
- příliš mnoho knih které bych chtěl přečíst
- příliš mnoho přátel se kterými bych se chtěl vidět
- příliš mnoho cizích lidí které bych chtěl poznat
- příliš mnoho informací které bych chtěl znát
- příliš mnoho míst které bych chtěl navštívit
- příliš mnoho hudby kterou bych si chtěl poslechnout
- příliš mnoho akcí na které bych chtěl zajít
- příliš mnoho webů které bych chtěl pravidelně navštěvovat
- příliš mnoho druhů jídla a pití které bych chtěl ochutnat
- příliš mnoho sportů a aktivit které bych chtěl pravidelně provozovat
- příliš mnoho jazyků které bych se chtěl naučit
- příliš mnoho geniálních projektů které bych chtěl dotáhnout do konce
- příliš mnoho nápadů které bych chtěl začít realizovat
- příliš mnoho předsevzetí které bych chtěl začít plnit
... a tak sedím většinu dní s laptopem na stehnech, knížkou rozevřenou na ochabujícím břiše, učebnicí vedle nohou, zapnutou ČT24 před sebou a hrající mp3 do sluchátek. Tj. nedělám vůbec nic. Okamžitost dnešních médií mne dohnala do všeobsažného nicnedělání zakrývajícího se pod rouškou multitaskingu a touhy po aktuálnosti. Snaha chápat/užívat/rozumět všechno a všemu vede pouze k pocitu obsahové povrchnosti...
Znáte ten pocit?
Kvalita naší práce, již není ovlivňována tím co děláme, ale tím co se rozhodneme nedělat...
Ano, takhle přesně to vnímám i já. Chtěla bych se naučit tohle a tohle, přečíst si o tomhle, rozumět tomuhle...ale kde začít...
OdpovědětVymazat