150 milionů v hotovosti a desítky kil zlata, Nečas, Nagyová, Bárta, Tejc, bible, Hitler and many more

Víme kdo je Pavel Drážďanský?
Ok, tak něco lehčího.
Každý si asi pamatujeme Vladimíra Zavadila.
Ne? Tak jinak.
Vzpomeňte si na Ibragima Todaševa a...
Wait a minute.
Kde je Hořín?

Co je to za jména? Znali jsme je? Měli bychom je znát?

Pavel Drážďanský je šéf Konstruktivy branko, která měla za sedmičku vína rekonstruovat Rathův Buštěhrad. Vladimír Zavadil je bejvalej Stbák, kterej na příkaz Šloufa den před prezidentskýma volbama zveřejnil nacionalistický plakát v Blesku proti jednomu z kandidátů. Ibragim Todašev je kamarád bratrů Carnajevů, kterého zabil agent FBI při výslechu a konečně Hořín je jedna z nejvíce postižených obcí při současných povodních.

Ale co mají společného?

1. o každém z nich se v určitém časovém okamžiku informovalo napříč většinou médii
2. každé jméno nekonečně mnohokrát padalo v online reportážích v průběhu jednoho a více dní
3. každý z nich je součástí velké kauzy (události) o které čt24 měla vícedenní speciál (kauza Rath, prezidentská volba, stíhání Džochara Carnajeva, Povodně 2013)
4. nikoho dnes už nezajímají (kromě rodiny Pavla Drážďanského a Ibragima Todaševa, Miroslava Šloufa a obyvatel Hořína)

Kauza Rath je stará něco přes rok, volba prezidenta něco přes 100 dní, Carnajev něco přes měsíc a Hořín něco přes den. Životnost těchto kauz byla a je dána časem, než se objeví kauza/konflikt/událost nová, víc šokující, víc aktuálnější. (Syřané by mohli vyprávět) Konzumujeme zpravodajství stejně jako jogurty. V den zveřejnění zprávy horlivě diskutuje na sociálních sítích, vymýšlíme vtipy, organizujeme hnutí, druhý den už nás to "neustálý připomínání povodní/Ratha/11. září" začíná otravovat a třetí den už diskutujeme o laku nehty/mac vs. PC/botech a jsme lační po další novince.

Informace byla degradována na produkt. Stejně jako v každém odvětví existují i zde dobré produkty (které jsou většinou dražší) a zmetky (které jsou levnější). Prokletím informací zůstává, že všechna online (real time) zpravodajství jsou zadarmo a to jak ta kvalitní tak ta nekvalitní. Vzniká tak obrovská houba online informací, kterou nestíháme absorbovat, ba ani nestíháme kriticky analyzovat její obsahovou kvalitu. Nakonec nám tak z této houby nezbývá nic jiného než nasát pár vybraných informací, kterým věříme (chceme věřit) a které se co nejvíce trefují do našeho světonázoru (a pak je samozřejmě sdílet). Nákupu jogurtu v našem životě přikládáme důležitost právě a pouze v momentě kdy jej nakupujeme a kdy jej konzumujeme. Je přece tolik důležitějších věcí...

A tak to je a bude i s jogurtem Nagyová.

Procházíme tím samým kolečkem jako u běžný politický kauzy.

Čt24 online.

Nečas se potí, banalizuje situaci.

Filip mluví o morálce.

Ano ten komunista.

Kníže spí.

Tejc mluví o lidech, o všech lidech, o všech normálních lidech.

Levice tleská.

Přichází Zaorálek.

Ztlumujeme TV (počítač) o 10 stupňů.

Dále Kalousek (jediný rétoricky vybavený člověk v PSČR) fabuluje.

Pravice tleská.

Kníže spí.

Jirka Šlégr se loučí a geniálně stírá všechny co se mu smáli.

Konec.

Osobně pro celý kolotoč infotainmentu mám pochopení. ČT podle mě odvádí neuvěřitelně kvalitní práci. V tak delikátním a kruhovém vztahu jakým je médium - příjemce, nelze označit viníka, nelze exaktně pojmenovat problém a vyřešit ho. Jen mám takový pocit, že na obou stranách chybí vnímání komplexity a mantrou zůstává okamžitost, krátkodobost a krátkozrakost.

Ale co, teď máme na práci důležitější věci.

MILOŠ na hrad !!!

Nikdo neumí pojmenovat českou malost líp než Miloš Forman. Miloš Forman Vás urazí, vy se tomu nejen zasmějete, ale nakonec i zatleskáte. To je zároveň největší deviza i prokletí našeho češství - v konečném důsledku je nám všechno u prdele. A já mám tuhle vlastnost docela rád.

To neustálý hledání výmluv proč něco nejde, tu sebeironii z vlastních proher i ten maloměšťáckej alibismus, když má člověk přijmout odpovědnost. Hlavně že je na pivo. Nechápu proč nás na prvním stupni ZŠ mučili s Boženčinou Babičkou, když film "Hoří, má panenko" naprosto ideálně slouží jako dokonalý exkurs a okno do duše našeho národa. (btw. výběr královny krásy (viz. obrázek) z tohoto filmu, nebezpečně připomíná tuto přímou volbu) Proto říkám: "Miloš Forman na hrad!" - nikdo nezná lépe tento národ než on!

Miloš (Forman samozřejmě) nekandiduje. Bohužel. A tak jsem se v rámci prokrastinačně-masochistické terapie rozhodl mrknout na netu na první a zároveň poslední kandidátskou debatu - SUPERDEBATU! (Je fakt, že lví podíl na tom měl mail od kamaráda, který říkal, že na ní probíhaly soutěže v recitování básní.) Byl to samozřejmě promrhaný čas, tak už to u prokrastinace bývá, ale ty reminiscence na Formanovo dílo mě tak bavily, až jsem postupně zjistil, že Forman nevědomky zhmotnil téměř každého současného kandidáta v nějakém ze svých filmů. Zde jsou ony asociace:

1. Zuzana Roithová - Andula (Lásky jedné plavovlásky)

Blonďatá Andula je tak trošku naivka. Všichni jí maj rádi, ale vzít si jí za ženu (zvolit prezidentkou) to ne. Je nejsympatičtější ze všech ze Zruče (ČR), dokonce už byla i v Praze (Bruselu), kde všechno šlo podle jejího plánu (nebo to aspoň tvrdí), ale dokázala by šéfovat celý Zruči?






2. Jan Fischer - Lorenzo (Goyovy přízraky)

Kam vítr tam plášť, aneb tenhle klučina se neztratí v žádnym režimu, ba naopak v každym najde tu správnou skulinku, aby se dostal na jeho vrchol.






3. Jana Bobošíková - sestra Ratched (Přelet nad kukaččím hnízdem)

Já vím. Takovýhle přirovnání si sestra Ratchedová opravdu nezaslouží.










4. Táňa Fischerová - Sheila Franklin (Vlasy)

Stop War! Mír, Lásku, Družstevní ekonomiku, humanitu a korfbal na olympiádu!









5. Přemek Sobotka - kompars (ve všech filmech)

Přemek, neboli Unknown Person si zahrál kompars ve všech Formanových filmech (X let v Senátu), ale nikdo ho vlastně vůbec nezná. Kdo to je?








6. Miloš Zeman

Na zobrazení takovýhle postavičky je každý scénárista krátký. I kombinace sestry Ratcheedový a Lorenza je oproti Milošovi andělská. O těch největších s****ch se naštěstí točí dokumenty, ať už kultovní "Vládneme, nerušit" nebo "Tady je Šloufovo...".







7. Vladimír Franz - W.A. Mozart (Amadeus)

Tak tady je to jasný. Avantgardní hudební génius a podivín co si občas zachrochtá místo toho, aby se smysluplně vyjádřil. Tak trochu ale nevidí, že se na jeho talentu chtějí svézt jiní v čele se Salierim.








8. Jiří Dienstbier - Milda (Lásky jedné plavovlásky)

Milda je tak trochu trouba. Hraje si na velkýho klavíristu a světáka. Mladej kluk no, holky balí na Picassa a zve je do Prahy. Problém nastává, když fakt přijedou a neví o tom jeho vlastní rodiče (Sobotka+ Škromach), který ho pořád ještě vychovávaj, a vzniká tak trapná situace. Je to něco jako prodat vlastní obličej a nemít ani předjednanou podporu vlastní strany. Ale jinak asi hodnej kluk.


9. Karel Schwarzenberg - Josef II (Amadeus)

Josef II si žije ve vlastním vesmíru, který je izolován od reality, jelikož jediným kontaktem s realitou jsou jeho našeptávači v čele se Salierim (Kalouskem). Ti využívají Karla pouze jako maskota a loutku. Nejvtipnější na tom je, že Karel o tom ví, ale místo toho aby se jich zbavil, tak se chce dostat do funkce, kde by ho našeptávači neotravovali.


Bonus - Tomio Okamura - Andy Kaufman (Man on the Moon)

Tak je to fake? Nebo to neni fake?










My všichni voliči

Mazánkovství made in CZ

O obtloustlých odborářích, kteří vyzývají z obrovského pódia k předčasným volbám, už si v kontextu ultrakomunisty Štěcha (dnešního předsedy Senátu) nelze myslet nic jiného, než že si připravují "poodborovou" kariéru v ČSSD. Když k tomu připočtu dnešní OVM a pohled na Jaroslava Zavadila s jeho zlatými hodinkami a zlatým prstenem okamžitě se mi vybaví zlatem ověšení odboráři s filmu Invaze barbarů. Tato sebenaplňující se cliché však nemohou překrýt realitu včerejšího dne.

Je totiž strašně jednoduchý urážet odbory a odboráře...

Nazývat je lůzou a burany je zárukou popularity (obzvláště v Praze). Bagatelizovat 100 tisíc lidí na Václaváku přirovnáváním k ovcím pak není nic jiného než projevem arogance moci. To že jsou lidi nasraný napříč politickým spektrem se říká od roku 1999 (Děkujeme, odejděte!) a fakt, že s tím pokaždé když mají možnost (ve volbách) nic nedělají je viditelný ještě déle. (Ostatně dnes to říkal v OVM i profesor Milan Zelený, jehož kultivovaný projev byl příjemným balzámem v porovnání s J. Drábkem a J. Zavadilem.) Lidi budou nasraný pravděpodobně i po předčasných volbách a nikdo se nemůže divit. Problém asi nebude jen v aktuální vládě. Jasně. Vláda, jejíž hlavní partaj je symbolem pro korupční chování a klientelismus a jejíž spoluúčastníci jsou buďto ze samotného klientelismu zrození (VV), či marketingovým recyklátem pro studenty a střední generaci (TOP09), asi nemá už žádný smysl k existenci, ale vzpomeňme si na minulé volební období.

Tehdy tato vláda měla obrovsky silný mandát, čímž společnost vyslala jasný signál: "Jsme připraveni se uskromnit, chceme zodpovědné hospodaření!" Proč tedy takovýto potenciál nedokázala využít a shořela (hoří) jako papír? Ukázalo se, že oddělit čistě technické spravování státu od vize a ideálů prostě nejde. (Proč mám při psaní těchto dvou slov pocit, že jsou v ČR neuvěřitelně zprofanovaná?) Nejenže tato vláda žádnou vizi nenabízí, ale hlavně nenabízí ani osobnosti, které by ji mohli reprezentovat. Proč? Trpí snad česká společnost nedostatkem takových lidí? Samozřejmě že ne. Jenom se jim naprosto logicky nechce vstupovat do systému mocenských her mezi stranickými aparáty. A komu by se taky chtělo.

V brazilském filmu Tropa de Elite jsou běžní policisté vyobrazeni jako symbol korupce a úplatkářství. Vědí to mezi sebou, vědí to drogoví dealeři a ví to celá společnost. Pokud se do jejich řad přece jenom rozhodne vstoupit slušný člověk, tak je okamžitě deformován prostředím anebo odstaven na vedlejší kolej, aby nemohl tak říkajíc "škodit". A přesně taková situace je cítit ze všech parlamentních stran. Buď to budeš dělat jako my, nebo jdeš proti nám a adios. Kdopak asi tyto pořádky v ČR nastavil?

Možná že jsem opravdu odtržen od reality České republiky roku 2012. Možná opravdu všichni mimo Prahu živoří jenom kvůli aktuální vládní politice a oranžovo-rudá, či oranžovo-kalousovská koalice je cestou ke spasení. Ale jedno se nám Pražákům, odtrženým od reality, upřít nedá. Na rozdíl od většiny zbytku republiky jsme měli téměř desetiletou zkušenost, jak probíhá společná vláda dvou velkých stran v té nejryzejší podobě. Každý včetně médií ví, že Bém s Mazánkem byli jen vrcholkem pyramidy.

Nahrazování vlád ODS a ČSSD dříve mělo v konečném důsledku vliv pouze na jména firem, které si přerozdělí veřejné zakázky. Dnes už je úplně jedno, jaká z těchto stran vládne.

Kroužkování by mělo být odrazovým můstkem k dalším změnám. Já myslim, že to pude. Co myslíš Kolibříku?

PS. Psát o politice mě opravdu silně nebaví, což je bohužel vidět i na kvalitě mých politických článků, ale kdybych tak nečinil, připadal bych si jakou součást těch co rezignovali.

Holešovská výzva aneb nejhorší ze všeho jsou trpaslíci

Psát o politice v ČR je stejně zbytečný jako diskutovat v Brazílii o fotbale (stačí si vzpomenout na veřejné protesty proti nenominování Romaria na MS 2002) - každý na ni má názor a každého názor je ten jediný správný. Internet je doslova přehlcen politickými články, sloupky, glosami, blogy a každý z těchto zdrojů se nás většinou přes balast urážek a extrémních přirovnání snaží přesvědčit, že je to právě on, kdo nabízí ta pravá a jediná FAKTA (Bára Tachecí by tak teoreticky měla mít radost). Žádné síto, jež by efektivně definovalo jejich věcnou objektivitu a přínos neexistuje, a tak je jejich životnost většinou maximálně den až dva. Následující řádky z pohledu životnosti nebudou výjimkou. Naprosto bezpečně se ztratí v kyberprostoru a jejich impakt bude nulový, a to především proto že se jedná spíše o úvahu, než-li o prezentování zaručených "faktů".

Od každé demonstrace konající se na Václaváku je vždy potřeba odečíst cca 151 lidí - 150 turistů a holohlavého pána s cedulí hlásající, že ho stát obral o veškerý majetek (bohužel nevím podrobnosti), jenž se s železnou pravidelností účastní naprosto všech pražských demonstrací, manifestací a průvodů. Když jsem se tak v pátek ze zpráv dozvěděl, že se zde konala protivládní demonstrace čítající 849 lidí, nijak zvlášť mne to zpočátku nevzrušovalo. Kombinace prazvláštních transparentů a fakt, že z každého záběru hrála jiná písnička od Karla Kryla, už mne donutila vygooglovat si nápis, který zdobil odznáček každého z nich, tj. Stydím se za vládu ČR a chci její demisi. Kromě vysoce konstruktivních požadavků Holešovské výzvy, která tuto aktivitu pravděpodobně zaštiťuje (nebo nezaštiťuje?), nalezneme na "Stydím se" Facebooku i obrázky a výkřiky ze kterých by (nejen) Karlu Krylovi bylo dosti nevolno.

Tím opravdovým motivem, proč dnes vlastně píšu tento článek však byly až dnešní OVM a především záznam pátečního Hydeparku se Slávkem Popelkou - odkaz zde. (ve zkratce se jedná o nenávist k vládě, nenávist k prezidentovi, nenávist k církvím, nenávist ke všemu a všem, všechno je špatně, ale sám neumím kloudně zformulovat jakákoliv řešení) Nejde totiž vůbec o nějakou Holešovskou výzvu, jejíž členové (dle Popelky a názorů na FB + www) dle mého názoru docela výstižně spadají do marketingového segmentu "Nostalgičtí komunisté" (terminus technicus), ale o celkový přístup k politice ve chvíli, kdy můj názor je v opozici. Tj. negace, destrukce, stěžování si, nenávist apod.. Nevím. Možná se jedná jen o individuální případ Slávka Popelky, možná se jedná jen o konkrétní lidi z aktuální výzvy, podle mě však Popelka jen nastavuje zrcadlo většinové české společnosti. 

Není žádným tajemstvím, že Česká republika je např. v porovnání s našimi sousedy prosáklá negativismem skrz naskrz. Stačí si pravidelně číst na Mediáři výtah z Trojice nejdůležitějších zpráv podle České televize, Novy a Primy & titulky hlavních článků Blesku, MF Dnes, Práva, HN a Lidovek. (mým osobním vítězem tohoto konkrétního odkazu je třetí zpráva Primy, tj. navzdory tomu, že bylo celý den krásné počasí, řidiči bourali na ranní námraze). Když nám něco nejde, tak za to většinou může vláda, potažmo stát. Buďto je ho moc (velký daně, spolupráce s Evropou, socko, zdrávko, atd.) a nebo je ho moc málo (malý dávky, malý důchody, atd.). Je život v ČR ale opravdu tak hrozný?

Máme 7. nejnižší nezaměstnanost v celé EU (menší než Švédsko, Dánsko, Francie, Finsko, atd.) a ve výši veřejného dluhu vůči HDP jsme rovněž 7. nejlepší z EU (opět před zmiňovanými státy). Žijeme v době bezprecedentní transformace (nemám rád slovo krize), kterou odstartovala nejhlubší recese od Velké hospodářské krize. Musíme tedy porovnávat svou výkonnost s ostatními zeměmi a regiony a ne slepě upozorňovat, že před 5ti lety bylo líp. Fakt, že se Holešovská výzva společně s opozicí a pražským taxikářem Zdeňkem Ponertem snaží vyvolat hysterii, že žijeme v nejhorším období po listopadu 89, je legitimní a odpovídá jejich personální zainteresovanosti, ale je potřeba vidět věci v širším kontextu. Asi nás opravdu pálí dobré bydlo... Místo hledání nových inovativních řešení, diskusí nad budoucností a směřováním euroatlantického společenství, zakládání nových firem, efektivizaci vlastního fungování a tvrdší práce, v nás aktuální ekonomická situace vyvolává pouze touhu po osobní jistotě (hlavně neriskovat) a pokud nemám ani ji, tak za to může kdo? No přece stát. Jde se demonstrovat. Ano, je potřeba říci, že stát má krev na rukou. Za posledních 20 let nateklo do kapes politiků nespočitatelné množství veřejných peněz (Gross, Bém, Grégr, Mostecká uhelná, atd.), nicméně poptávat destrukci systému není řešením. Řešením nejsou ani transparenty typu "Chceme vládu lidu", či "Demisi vlády" (ale ani "Intelektuálové jděte už do hajzlu"). Demise vlády nevyřeší miliardové ztráty na veřejných zakázkách, kterými je ČR pověstná. Ostatně ČSSD v minulých letech dost jasně prokázala, že co se týče čerpání těchto peněz do vlastní kapsy (ať už na penzionek, byt na Barrandově, nebo na Floridě, atd.) si s ODS v ničem nezadá. Ta však zatím své prvenství s náskokem drží. Pokud cílem občanských iniciativ je opravdu touha věci měnit k lepšímu a ne pouze být viděn v hlavním zpravodajství České televize, tak se musí začít tak říkajíc od píky. Občanská společnost musí jít po konkrétních kauzách, urgovat konkrétní lidí, požadovat konkrétní dokumentaci a nabízet konkrétní řešení. Příkladem budiž iniciativa Respekt Institutu v případě Opencard, která výše zmíněná kritéria splňuje. 

Zaměřovat se na konkrétní, třeba i lokální problémy není možná tak mediálně atraktivní (prozatím), ale potenciál na jejich vyřešení či změnu je nezměrně vyšší, než u celospolečenských témat. Bohužel je to tak. Stačí si vzpomenout na iniciativu "Děkujeme, odejděte!", kdy přes milion lidí požadovalo odchod starých struktur (Klause a Zemana) a výsledkem byla pouze frustrace z neschopnosti a nemožnosti měnit věci veřejné. Apriorní nasranost a negativismus, jež v politice nastavily dvě velké strany, má na společnost demotivující vliv a lidé ztrácejí zájem o veřejný život, což pro tyto strany je pouze voda na mlýn. Taky by se mi líbila výzva "Děkujeme 2" volající po odchodu Kalouska, Klause, Sobotky a všech véčkařů a komunistů z politického života, ale vedla by stejně jako Holešovská výzva k nulovému efektu. Není lepší se zaměřit na vlastní morální integritu a personální ekosystém (bezprostřední prostředí kolem mne) a zde požadovat konkrétní změny? Dočkáme se někdy v ČR od lídrů opozice vět typu: "OK, prohráli jsme volby, respektujeme demokracii, pojďme konstruktivně budovat naší zem."?

Asi je to tim, že je dneska opět krásný slunečný počasí, ale myslím si, že život v Čechách není tak špatný, tak pojďme pracovat s tím co máme, aby to bylo ještě lepší. Poptávejme změnu nejdřív po sobě a svém bezprostředním okolí a pak teprve po státu a systému.

Za co pane bože za co...

...trestáš tento prostý lid?

Jsou všude! Zasahují do prostoru každého z nás! Korupce, pytel na hlavě, čokl, rušičky, rušičky rušiček, kabelky, emoce, slzičky, promiňte ale když tohle celý týden sledujete pane soudce, tak se neubráníte emocím. Štípněte mě! To se nedá... přepnout program. Uřvaná moderátorka vyhlašuje objev roku - Goodfellas. Vážně? Falešnější byla snad už jen Amy Winehouse v Záhřebu. To má bejt budoucnost český hudební kultury? Hřebíky do rakve s nasazením zaráží Kabáti a Olympic. Reinkarnace čekýho mainstreamu se nekoná. Konec. Nulová progrese. Nic. Nula. Zrušit. Spánek. Ráno. Internet. Dobeš. WTF? Vážně WTF? Lidský rozměr? Ministr se inspiruje prezidentem a uděluje milost právníkům z Plzně, na základě analýzy právníků (pravděpodobně z Plzně). Všechny komise jsou vlastně na hovno, i pravidla, i zákony - jsou tu přece ministři a prezidenti s neomezenym právem veta. Že paní ředitelko.... Kill me now. #purehate

...odpusť mi že jsem tak smělý...

Panda, Reagan, Boom...Explosion

Když jsem se proklikával Star Wars reklamami narazil jsem na spousty dalších, který mě fakt pobavili. Použít do reklamy dítě, nebo zvíře se zdá jako zaručený úspěch, avšak člověk už je toho přejedenej, a proto když už to zvíře chci fakt použít, tak to musí mít pořádnej nápad. Co takhle použít medvěda?
Absolutně nejznámější a nejsušší reklama na sýr, která mě pobaví naprosto vždycky je Panda cheese. Zajímalo by mne jak se tato reklama reálně projevila v Egyptě (možná právě proto se ve všech 5ti Panda reklamách žena výrazněji objevuje jen jednou (jako sestřička)) na tržbách, jelikož si nedokážu představit, že by něco tak agresivně suchýho v Evropě prošlo sítem marketingových postupů (cílová skupina - nakupující ženy - příliš agresivní)

... a je celkem jedno, že je to pravděpodobně vykrádačka

...originalita, music, emotion...BOOM...Explosion

...a na závěr asi nejtvrdší využití medvěda v reklamě...pardon, ve volebním spotu

ADM news vol. 1

1. ACTA hype
2. Dvě tváře nacionalismu
3. Nový druh prezidenta

1. SOPA, PIPA, ACTA... kdo nezná jako by nežil. Za celý týden jsem si nedokázal vytvořit jednoznačný názor na dění kolem těchto čtyřpísmených označení. Asi díky tomu, že se na věcnou diskusi nabaluje čím dál tím víc mladejch punks s maskou Anonymous a celou ji devalvují. Krást filmy a hudbu je podle mě prostě špatně. Pokud autor nesvolí stažení z netu zadarmo, pak bychom mu jednoduše měli zaplatit. Diskuse by se měla otevřít především nad tím, jakým způsobem dostat naše peníze k autorovi, bez nadměrného přerozdělování mezi middlemany (distribuční společnosti) - internet k podobné diskusi a řešením doslova vybízí. Digitální věk s sebou nese ohromnou změnu, změnu kterou velké nahrávací společnosti neradi vidí a na kterou reagují. Spisovatel, hudebník, DJ, filmař, ti všichni dnes vědí kdo je jejich publikum, komunikují s ním online, zásobují jej zákulisními videii, umožňují ochutnávky z připravované knihy/alba/filmu atd. atd. a postupně smazávají onu bariéru, jež mezi autorem a publikem dříve logicky existovala. - a právě o tom je první video. Ne o Anonymous, Ne o Pirátech, Ne o iniciativách svolávající nejrůznější bojkoty (silně pochybuju, že podpořím přímo autora nějakého filmu, když na jeho film nepůjdu do kina, tak jak to po mne žádá tahle výzva: Žádné kino! Protest proti ACTA! Například Huga si tenhle měsíc ujít nenechám.), ale o svobodě internetu. To jest prostředí, jež je motorem inovací a neomezeným prostorem pro sdílení ideí, prostředí, jež by mělo vytvořit těsnější pouto mezi autorem a jeho čtenářem, posluchačem, fanouškem, divákem...

2. Ach jo, ten Pakt rozpočtové stability. Ach jo, ta suverenita. SU-VE-RE-NI-TA. Naše země minulý týden opět prokázala jak hrdinně bojovat proti "zlým bruselským byrokratům" (jež jsme si sami dobrovolně zvolili do organizace do níž jsme sami dobrovolně vstoupili). Jasně jsme dali najevo, že nechceme spolupracovat s 25 ostatními evropskými zeměmi, že chceme být suverénní, že my Evropu nepotřebujeme (to ona nás). Lokální (a dalo by se říci i "lokajní") polívčička nejhrubšího zrna, sledující lokální (partajní) zájmy jedný lokální strany. Je to všechno až úsměvné a hlavně předvídatelné. V době krize roste nacionalismus a nenávist vůči všemu cizímu a volební hlasy tak leží volně na ulici - stačí jen natáhnout ruku. Není nic snazšího než se vymezit proti EU (tj. organizaci jež vznikla mj. proto aby zabránila válkám ve jménu onoho ismu). Na toto téma bylo napsáno minulý týden tuny řádků (mohou být řádků tuny?), takže cokoliv navíc je zbytečné.

Jiný druh nacionalismu od včerejška koluje na státních TV v USA. Jedná se o reklamu na Chrysler, ve které vystupuje americká ikona Clint Eastwood. Hlavními motivy však zde nejsou nenávist, vymezování se, kritika, ale motivace, hrdost a tvrdá práce. Jakkoliv se mi kampaně typu "Buy American" nelíbí, tak mám rád motivační projekty/nápady/proslovy (např. filmový: Theoden v LOTR, Achilles v Troje, Leonidas v 300...)

3. S nadsázkou se dá říct, že od nového roku Tomio Okamura ovládá mediální prostor. Fanoušci New World Order už mají pravděpodobně připravenou konspirační teorii o mediálním spiknutí, avšak za Okamurovým mediálním boomem nestojí nic jiného než schopnost propojení nových médií s lehce extrémními názory. Kolik z vašich lokálních politiků aktivně bloguje (na idnes.cz), natáčí videoblog (na stream.cz), spravuje facebook, atd. atd.? Jestli je větší otevřenost potenciálních kandidátů onen fenomén "celebritizace", jež s sebou ponese přímá volba prezidenta, a před kterým varuje hlava státu, pak jsem jedině rád. Čím více budou kandidáti přímo otevření veřejnosti, tím více se vyvarují případnému mediálnímu šumu, tím více kritické zpětné vazby vyvolají a tím více se dozvíme o obsahu jejich sdělení (zároveň obrovským tempem roste možnost sama sebe zdiskreditovat). Síto nových médií je neúprosné... Pokud si kovaní konzervativci myslí, že by se o volbě prezidenta mělo rozhodovat v hotelu Savoy, cukrárně u Myšáka, nebo v salóncích Bodeguity, tak se zásadně mýlí a já si raději pustím (úsměvný) videoblog Tomia Okamury.)  

Ask President Obama

Politická kultura 21. století v USA - nechej své podporovatele i oponenty zeptat se, interakuj, buď otevřený...
"The President is committed to creating a system of transparency, public participation, and collaboration. That’s why President Obama and more than twenty-five members of his administration will be responding to your questions about the speech all week and talking about the issues that matter most to you (check out the full schedule here)."




Politická kultura 21. století v ČR - neptej se, nestarej se, mlč, tomu bys nerozuměl...
"je spuštěn mediální lynč...nic víc vám k tomu neřeknu..." - 168 hodin od 7:27