Pronikavý pohled Jonase Kaufmanna

Today is the day – Koncert Jonase Kaufmanna v Praze! Ne snad že bych patřil mezi extrémní fanoušky opery, potažmo vážné hudby, ale dnešní koncert pro mne, a troufám si tvrdit i pro drtivou většinu Pražanů a jednu Plzeňačku, znamená významnou událost.

S dnešním dnem totiž končí (tedy alespoň doufám) masivní bannerová a citylightová reklamní kampaň, jež trvala dle mého hrubého odhadu neuvěřitelné 3 měsíce. Jonas se během ní stal jedním z nás. Jeho pronikavému pohledu člověk neunikl téměř na žádné tramvajové zastávce, či veřejných WC. Tak například před třemi dny jsem cestou z Karlova náměstí na Náměstí Míru napočítal hned 4 místa, na nichž nás Jonas zve na svůj koncert. Bohužel se mi nikde na internetu nepovedlo najít celkovou sumu, jež byla za kampaň utracena, ani počet míst na nichž se vyskytuje, a proto si do této chvíle nemohu vysvětlit její racionalitu. 

Co se mi podařilo zjistit je fakt, že poslední dvě vystoupení Jonase Kaufmanna v Praze od sebe nejsou vzdálena ani rok (únor 2011). Doufám tedy, že tentokrát si Jonas dopřeje trochu delší pauzu a my se s jeho kudrnatými vlasy v pražském veřejném prostoru nesetkáme minimálně celý rok 2012. A vůbec, trochu méně citylightů a pouličních reklam ve veřejném prostoru by Praze jen prospělo. Pořád platí, že ze všech evropských hlavních měst má Praha po Varšavě největší počet billboardů na obyvatele.

  

Létající bochník chleba

Je Goldoniho Sluha dvou pánů v podání Miroslava Donutila příkladem vrcholné commedie dell´arte, nebo pouze divadelním zpodobněním bulvární české Tofiovské popkultury? Kde vůbec začíná ona všelidová kultura? Lze SDP přirovnat spíše k poplatným Troškovým Kameňákům, či k Cimrmanovcům? A není to nakonec u komedií jedno?

SDP nenabízí nikterak intelektuálně nabitý humor, ale rovněž se nejedná o poplatnou komedii stylu "banánová slupka". Stojí stylově někde mezi, a právě proto je tak dobrá. Díky one man show Miroslava Donutila, jemuž přesně sedí role mezi dvěma výše zmíněnými extrémy, divák ani nezaznamená délku představení a baví se od začátku do konce a čert vem všechny ty laciné sexuální narážky, létající chleby a ostatní zbytečnosti - ve spojení s epochálním prostorem Národního divadla je Sluha dvou pánů ideální předsilvestrovskou komedií.)