sobota 19. listopadu 2016

Oživení pražských památek (4/5)

Ekonomie tradičně rozlišuje 3 druhy kapitálu – lidský, přírodní a fyzický. Aby města na cestě za poskytnutím co nejvyšší kvality života pro své obyvatele mohla efektivně hospodařit se svým historickým dědictvím, je nutné, aby dokázala ocenit i kapitál kulturní. Složkami kulturního kapitálu jsou pak taková aktiva, do nichž je vtělena kulturní hodnota. Nemožnost vyčíslení kulturní hodnoty kulturního dědictví vedla v minulosti k protekcionistické politice z důvodu nezvratnosti změny takového prostoru. Rozvoj měst se tak řídil pravidlem „raději zachovat než rozvíjet“.


Kulturní hodnotu v kontextu památkové péče odborná literatura specifikuje rozdělením hodnoty na 5 částí: estetickou, duchovní, symbolickou, sociální a  historickou. Ekonomické efekty vybraných historických budov lze určit kombinací jejich kapitálových nákladů (jakou má budova reálně hodnotu, včetně nákladů obětovaných příležitosti), přímých ekonomických benefitů, které generuje budova např. z prodeje vstupenek a nehmotných ekonomických benefitů, ve kterých se nejvíce projevuje právě kulturní hodnota. Při jejímž výpočtu se kromě metody cestovních nákladů a hedonické metody nejčastěji používá tzv. metoda podmíněného ocenění, která na  základě kvantitativního sběru dat vyčísluje celkovou i nepřímou hodnotu nemovitosti či instituce. 

Zatímco negativní scénář nepočítá s rozšířením datové základny kulturních dat a jejich využitím při alokaci finančních prostředků, pozitivní scénář zavádí aktivní správu a práci s daty, která umožní kvantifikovat přínos jednotlivých pražských aktiv.

Aplikací výše zmíněné metody na muzea, knihovny a archivy v západoanglickém Boltonu bylo zjištěno, že hodnota těchto institucí činí 10,4 mil. GBP. Město tak dle srovnání s veřejnými výdaji a granty jednotlivým institucím zjistilo, jaké z institucí mají pro místní komunitu nejvyšší míru přínosu oproti vynaloženým městským prostředkům, které činily celkem 6,5 mil. GBP. (2005, Jura Consultants)

Aktivní přístup ke správě kultury v pozitivním scénáři pomůže městu pochopit fungování organismu památkově chráněných prostorů i institucí v nich sídlících. Cestou ke zvýšení jejich ekonomické i kulturní hodnoty je pak v pozitivním scénáři živá kultura. Mezinárodní zkušenost ukazuje, že rozšíření kvalitní kulturní nabídky formou festivalů vytváří benefit jak pro organizátory, tak pro město samotné. V kombinaci s principy kulturního turismu tak kontrast soudobého umění s historickou tváří města může oživovat i vybydlené památkově chráněné objekty, které pro společnost ztrácejí svou hodnotu. Např. během rakouského festivalu Festspiele ve městě Bregenz, jehož celkové náklady činily 20 mil. EUR, činily celkové dotace veřejného sektoru 5,7 mil. EUR, tj. 28,5 % nákladů. Celkové příjmy z daní z příjmu odvislé od tohoto festivalu však činily 21 mil. EUR, tzn. že z každého jednoho eura investovaného veřejným sektorem se vrátila eura 4.(2013, Smith, Richards)

Příkladem festivalu v pražském kontextu může být festival 4+4 dny pohybu, který si oživení opuštěných pražských památek dává jako jeden ze svých cílů, či Pražské Quadrinnale, které k prezentaci současné scénografie a divadelní architektury využívá památkově chráněné prostory. 

Díky PQ v roce 2011 došlo k zvýšení českého HDP o 111,6 mil. Kč a veřejné rozpočty získaly díky přehlídce nejméně 61,1 mil. Kč. Po očištění dat činil čistý dopad na pražské HDP 42,1 mil. Kč. Celková dotace pražského magistrátu činila v roce 2011 1,5 mil. Kč, tj. z každé koruny investované městem se pražské ekonomice vrátil osminásobek, přičemž Praha samotná získala z ubytovacích poplatků přibližně 1,48 mil. Kč. (2011, Raabová)

Strukturovaným sběrem dat, jejich vyhodnocením a  následným využitím výsledků při rozhodování a plánování má Praha jedinečnou šanci stát se unikátní kreativní laboratoří, kde se povede dialog živé kultury s historickým a kulturním dědictvím minulých staletí.

Žádné komentáře:

Okomentovat