Od design thinking k doing design (3/5)

Proč investovat veřejné výdaje právě do kultury případně kulturně-kreativních odvětví? Proč Strategický plán hl. m. Prahy raději nenavrhuje investice do bankovního či strojírenského sektoru? Podíl kulturně-kreativních odvětví činí 4,2 % evropského a 3,7 % českého HDP. Praha je v tomto ohledu jasným českým lídrem, když podíl kulturně-kreativních odvětví na HPH (hrubé přidané hodnotě) zde činí 10,1 % (2010, ČSÚ, IPR Praha7), přičemž více než polovina HPH kulturně kreativních průmyslů ČR je vytvářena právě na území Prahy.

Na  základě dat mezi lety 1975–2007 a  nerovnovážného ekonomického modelu bylo na finské ekonomice otestováno, že realokace investic ve výši 34,9 mil EUR z tradičních odvětví do kulturně kreativních zvýší celkovou HPH ekonomiky o 1%. (2012, UNESCO). Fakt že HPH kulturně-kreativních odvětví roste rychleji než HPH zbylé části ekonomiky dokazují i britská data z let 2008–2014, kdy tamější HPH kulturně-kreativních odvětví (KKO) rostla rychleji, během 5 let celkově o 25,6 %. (2016, Department for Culture Media & Sport) 

Na rozdíl např. od bankovnictví má Praha v oblasti KKO přirozenou komparativní výhodu. V pozitivním scénáři KKO nepřinášejí ekonomice pouze přímé benefity (prodej zboží a služeb KKO), ale rovněž multiplikační efekty v důsledku vytváření tzv. kulturních (či kreativních) klastrů, které umožňují realizaci úspor z rozsahu, sdílení rizik a nákladů a rychlejší sdílení know how.

Hlavní město nemá dlouhodobě problém s  mírou nezaměstnanosti, ale strukturou odvětví a  s  produktivitou práce, popř. s  nízkým disponibilním důchodem domácností pramenícím mimo jiné z  nedostatečného objemu firem vytvářejících produkty s vysokou přidanou hodnotou. KKO v oblasti vědy a výzkumu (VaV) předčí téměř ve všech ukazatelích (počet pracovišť VaV, zaměstnanců VaV, výdajů na VaV a tržeb z VaV) odvětví jako automobilový či chemický průmysl. (2016, Institut umění) Produktivita práce se samozřejmě velmi mění s druhem odvětví, když např. u  tzv. odvětví kreativních služeb (marketingové služby, zábavní studia, produkční firmy,…).

Studie Valencijské univerzity (2014) na vzorku 250 regionů v 24 zemích EU ukázala, že zdvojnásobení pracovních míst v odvětví by zvýšilo produktivitu práce o 8,6 %. Cílené investice do kulturních inovací a kulturně-kreativních klastrů mají vyčíslitelné pozitivní efekty na městskou ekonomiku. Dle studie TERA Consultants (2011), do které bylo zahrnuto na 47 světových center kreativity včetně Prahy, se 10% zvýšení výdajů na kulturu promítne v ekonomice města zvýšením HDP na obyvatele o 1,7 %. V pražském kontextu by tak výdaj ve výši 1 195 CZK/obyvatele přinesl Praze ná- růst o 14 095 HDP/obyvatele.