Zobrazují se příspěvky se štítkemhumor. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemhumor. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 8. dubna 2012

15x příliš


Mám...
  1. příliš mnoho filmů které bych chtěl zhlédnout
  2. příliš mnoho knih které bych chtěl přečíst
  3. příliš mnoho přátel se kterými bych se chtěl vidět
  4. příliš mnoho cizích lidí které bych chtěl poznat
  5. příliš mnoho informací které bych chtěl znát
  6. příliš mnoho míst které bych chtěl navštívit
  7. příliš mnoho hudby kterou bych si chtěl poslechnout
  8. příliš mnoho akcí na které bych chtěl zajít
  9. příliš mnoho webů které bych chtěl pravidelně navštěvovat
  10. příliš mnoho druhů jídla a pití které bych chtěl ochutnat
  11. příliš mnoho sportů a aktivit které bych chtěl pravidelně provozovat
  12. příliš mnoho jazyků které bych se chtěl naučit
  13. příliš mnoho geniálních projektů které bych chtěl dotáhnout do konce
  14. příliš mnoho nápadů které bych chtěl začít realizovat
  15. příliš mnoho předsevzetí které bych chtěl začít plnit
... a tak sedím většinu dní s laptopem na stehnech, knížkou rozevřenou na ochabujícím břiše, učebnicí vedle nohou, zapnutou ČT24 před sebou a hrající mp3 do sluchátek. Tj. nedělám vůbec nic. Okamžitost dnešních médií mne dohnala do všeobsažného nicnedělání zakrývajícího se pod rouškou multitaskingu a touhy po aktuálnosti. Snaha chápat/užívat/rozumět všechno a všemu vede pouze k pocitu obsahové povrchnosti...

Znáte ten pocit?

Kvalita naší práce, již není ovlivňována tím co děláme, ale tím co se rozhodneme nedělat...

středa 14. března 2012

Chtěl bych být kadeřníkem...

...a nejlíp někde poblíž Soulu nebo Tokya.
K týhle úvaze mě přimělo shlédnutí bezmála 4 minutový reklamy na štěstí v podání jihokorejský skupiny BigBang.

Kromě kadeřníků se v tamních končinách daří především tanečním choreografům. Důkazem nejsou jen kluci z BigBangu performující svůj taneček uprostřed nejdrsnější části Brooklynu, ale např. nejúspěšnější japonská kapela roku 2011 - Girls Generation.

Nejúspěšnější japonské kapely se rádi inspirují zámořským trhem. Nádech produktovosti je zde však zahalen pod závojem naivity, která je v konečnym důsledku tak vtipná, že video prostě musíte dokoukat. Klony jsou tak pro mě zajímavější než "originály" typu Pussycat dolls a problém s vlastní identitou očividně nemají. To např. nejlepší japonský rapper dle MTV za rok 2011 Seeda má bohužel problém nejen s ní.

Asijskou exkurzi jsem chtěl ukončit nějakou peckou od nejlepšího čínského producenta, zpěváka a autora nejlepšího alba roku 2011 Li Jiana, ale asi neumim vyhledávat na youtube. Neblokuje náhodou tamní vláda youtube? Jedinou pecku co jsem od této ikony našel je Blooming z roku 2009 (doufám že si mě za to nevyhledá čínská ambasáda.))

A tím končí exkurze.
Nezná někdo nějaký aktuální geniální, šílený nebo šíleně geniální nebo geniálně šílený videa z asijský scény? Sem s nima...

neděle 4. března 2012

Tour de FSV - profil etap

Fakulta sociálních věd UK je určitě bezva škola. V době kdy je nejvíce kritizována masovost a hromadné nabírání studentů za účelem jejich zpoplatnění (stát platí za hlavu) vás FSV naprosto systémově a v několika etapách donutí rozmyslet si, abyste podali přihlášku právě na ni. Fakt, že FSV své potenciální studenty chce už při podávání přihlášky vyzkoušet ze znalostí historie a historických postupů je chválihodný, zároveň však úsměvný a zaznamenáníhodný:
  1. Exkurz do historie startuje po vyplnění elektronické přihlášky, kdy zjistíte, že přihláška nelze zaplatit skrze elektronické bankovnictví - vítejte v 21. století (ostatně samostatná elektronická přihláška slouží primárně k tomu, abyste si ji mohli vytisknout do papírové podoby)
  2. V ceně přihlášky je zahrnut i výlet do historických institucí, typu Česká Pošta, na jejímž Checkpointu se dozvíte, že úřední potvrzení vysokoškolského diplomu vám může poskytnout pouze notář (pravděpodobně kvůli plastickému razítku.))
  3. Ok, na internetu vyhledáte nejbližší notáře a vyrazíte do útrob Prahy. Pokud narazíte na oněch adresách na zvonek s popisem notářství, avšak nikdo vám neotevře, nebuďte překvapeni, nejedná se o výjimečnou situaci. Náhodný obyvatel domu vám vysvětlí, že notář už zde pár let nesídlí.
  4. Po zdárné návštěvě jiného notáře vás čeká návrat na Českou Poštu. Při troše štěstí a velkému nedostatku času to bude pošta hlavní v Jindřišské ulici. Kolem sedmé hodiny večerní je v této kolosální hale větší frmol než v pátek odpoledne na hlavním nádraží. A tomu odpovídá i číslo na vašem lístečku.)
  5. A už se to blíží! Složenka vyplněná, přihláška vyplněná, notářské razítko uděleno, adresa napsána - nastává okamžik pravdy a ... A poštovní úřednice nezklame - na složence je variabilní symbol vyplněn s jedním prázdným políčkem na pravé straně. Místo proškrtnutí políčka, následuje krásně úřednické řešení: "Tady máte novou složenku, vemte si nové číslo a přijďte znovu."
  6. Pokud si ani v tomto okamžiku nerozmyslíte podání přihlášky, pak při vytažení lístku s číslem 100 (když na tabuli je 057) už máte opravdu na kahánku. Položený blok na vyplňovacím stolku vás však uklidní, jelikož zjistíte, že v nastalé situaci se nenacházíte samotní a že předešlými etapami si prošlo pravděpodobně více studentů.) (viz. obrázek)

Je 29.2. 19:13 a v sedmé etapě se už jen usmíváte.)

pondělí 20. února 2012

Panda, Reagan, Boom...Explosion

Když jsem se proklikával Star Wars reklamami narazil jsem na spousty dalších, který mě fakt pobavili. Použít do reklamy dítě, nebo zvíře se zdá jako zaručený úspěch, avšak člověk už je toho přejedenej, a proto když už to zvíře chci fakt použít, tak to musí mít pořádnej nápad. Co takhle použít medvěda?
Absolutně nejznámější a nejsušší reklama na sýr, která mě pobaví naprosto vždycky je Panda cheese. Zajímalo by mne jak se tato reklama reálně projevila v Egyptě (možná právě proto se ve všech 5ti Panda reklamách žena výrazněji objevuje jen jednou (jako sestřička)) na tržbách, jelikož si nedokážu představit, že by něco tak agresivně suchýho v Evropě prošlo sítem marketingových postupů (cílová skupina - nakupující ženy - příliš agresivní)

... a je celkem jedno, že je to pravděpodobně vykrádačka

...originalita, music, emotion...BOOM...Explosion

...a na závěr asi nejtvrdší využití medvěda v reklamě...pardon, ve volebním spotu

neděle 29. ledna 2012

TOP 3 nejhorší reklamy

...nedělního dopoledne
3. Třetí místo obsazuje esenciální debilita a češství zobrazené v reklamě na lichvu od Home Credit. Taková normální česká rodinka  - prostý pivař s hořčicí na košili, sterilní učitelka a finančně znalý synátor - na nedělním obědě se pokouší o klasicky český "suchý" humor, ale výsledkem je absolutní křeč. Stále u českých marketérů nedokážu pochopit obsesivní posedlost atmosférou komunismu, kterou má v této reklamě vyvolat např. "pelíškovské" oblečení herců, brýle synátora, či vystupování úči. Pokud nás zatuchlost a smrad socialismu provází i v nejkreativnějším komerčním oboru, pak potěš pánbůh. 
2. Druhý místo za nejhloupější reklamu u mě s velkym náskokem obsazuje Renault. Od slizkosti obou herců přes celkovej nedostatek kreativity mi asi nejvíc vadí samotnej slogan, kdy hlavní hrdina odpoví na otázku: "Promiňte a potřebujete vůbec tento vůz?" odpoví: "Ne, ale chci ho.". Postavit celou reklamu na základní premise konzumerismu není v době nejhorší hospodářské krize od roku 1929 úplně košer a o jakýkoliv nadsázce nemůže být ani řeč.

1. Nejhoršim reklamním počinem roku je bezkonkurenčně Vodafone. Nejinovativnější českej operátor spáchal atentát na poslední zbytky dobrýho vkusu, jež v český společnosti zbyly. Kombinace socialistickýho kýče s poplatnym zvukem "trendy" kapely Nightwork utváří v konečnym důsledku sedumdesátkovej východoněmeckej patos, z jehož zapříčiněný nespavosti nepomůže ani dvojtá dávka hypnogenu.

neděle 22. ledna 2012

Nahá Ewa Farná je lepší příklad...




Pár postřehů z včerejší konference New media inspiration 2012.




  • filosofové maj míň záchodů než ekonomové
  • Patrik Zandl je bůh
  • Středozem neleží na Moravě
  • pizzerii trattoria da laura vede moc "chytrá" paní
  • Bára Buchtová nemá ségru
  • v Brně se mluví pořád stejně
  • Respekt si nekoupíš
  • sjíždět 100.000vě dimenzionální sjezdovku je megahustě těžký...
  • ...obzvlášť když jedeš šusem [:rozuměj derivuješ:]...
  • ...a zvlášť když ta sjezdovka má profil jak Manhattan 
  • sociální demokraté jsou nejtvrdší crew na facebooku
  • mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem je rozdíl!!!
  • některý ženy by zabíjely pro vlasy Dominiky Myslivcové...
  • ...a podle jinejch uráží jejich pohlaví
  • nahá Ewa Farná je lepší příklad, než nahá Helena Vondráčková
  • Kinect už rozezná černochy (i malý Thajce)...
  • ...zato se psama má pořád problém
  • První ročník New Media Inspiration byl prostě skvělej.) 

pátek 20. ledna 2012

Žlutými tkaničkami proti systému...

Kde končí společenské konvence a začíná originalita?

Máme jako studenti větší právo experimentovat?

Chápeme označení "normální" jako urážku?

Je správné zpochybňovat a překonávat zažité mechanismy?

Zpomalují zažité akademické tradice rozpuk společnosti?

Kde začíná a končí rebelie vůči systému?

A hlavně... je potřeba na tyto otázky vůbec odpovídat?

Přijít na státnice v zabahněných modrých kanadách se žlutými tkaničkami?

To má prostě koule, o tom žádná!

PS. kolega si mj. vytáhl otázku pravidla estetiky a kompozice

pátek 13. ledna 2012

První věc po probuzení

Sám sebe chápu jako průměrného (ve smyslu lidství) člověka, proto se na svých vlastních návycích snažím studovat chování společnosti (jak naivní:)). Dnes mne na základě příspěvku Setha Godina napadla otázka "Jakou věc nejčastěji člověk vykoná po probuzení?", a následně: jakým směrem se u mne mění návyky po probuzení. Zjištění je hrozivé:

0-15 let: SNÍDANĚ. Na základní škole se jednalo pravděpodobně o jedinou pozitivní událost, jež stojí mezi spánkem a koncem školy.
15-18 let HYGIENA. Na střední škole jsem ve prospěch spánku vyškrtl snídani a svou aktivitu omezil pouze na základní hygienu.
18-doposud: POČÍTAČ. S vysokou školou paradoxně přišlo více "after-waking up" času (na přednášky od 7:30 by chodil jen blázen), bohužel však vznikl, ten nejhorší návyk: zapnutí počítače.

Pokud zachovám platnost výše zmíněného teorému aplikace vlastních návyků na většinovou společnost, pak dnes mladí lidé nejčastěji zapínají počítač v rozmezí 6.00 - 9.00. Pokud tedy chcete svou aktivitou (např. blogem, či statusem) někoho oslovit v prostředí internetu, pak nejvhodnějším časem je pondělí až pátek ve výše uvedeném časovém intervalu, zatím co nejhorším časem pátek a sobota večer, řekněme od 18.00.

Nemusím být "britský vědec" abych věděl, že počítač není po ránu to pravé ořechové. A jak tedy správně vstávat? Pomoct může článek 17 Ways To Wake Up Feeling Fresh In The Morning, z nichž je pro mne nejužitečnější rada číslo 17. Be grateful for not dying.)

Poznámka: tento příspěvek byl publikován v Pátek 18.21

úterý 27. prosince 2011

Loch Ness or Bust?!

Pronásleduje vás duševně labilní utečenec z blázince...

jeho podlité oči demonstrují odhodlání vraždit...

v rukách dřímá motorovou pilou...

s její pomocí rozřezává všechny překážky, které mu vkládáte do cesty...

poslední naděje - schovat se ve středoškolské tělocvičně za sadou bubnů a modlit se aby vás nenašel...

ach né...

utečenec vstupuje do tělocvičny...

vaše oči se střetávají v mrazivém momentu předtuchy smrti...

motorová pila se zasekne...

v nastalém hrobovém tichu je čas jednat - teď nebo nikdy!

Co uděláte?

ANO. Vytáhnete sadu nářadí (jež prozíravě po celý film nosíte za páskem) a dáte se společně do opravy rozbité pily!

Aneb včerejší Danova filmová lahůdka v Oku "Voyage of Rock Aliens"