Jestli je autenticita v prezentaci značky města základním principem její
tvorby, hned tím dalším je nutnost vize budoucího rozvoje. Cílem městského marketingu není pouze zvýšit povědomí
o Praze mezi zahraničními subjekty, ale i posílení místní identity a identifikace
obyvatel města s místem, kde žijí. Zhodnotit ekonomický dopad povědomí
je velmi obtížné, jediné možné vysvětlení jsou náklady obětované
příležitosti, kdy může docházet k poklesu produktu a investic vzhledem
k neznalosti Prahy jako centra kulturních a ekonomických aktivit.
Síla značky se nejčastěji měří dvěma indexy – European City Brand Barometer
společnosti Saffron a Anholt GfK-Roper City Brand Indexem. Dle studie
Vysoké školy ekonomické (2015) existuje prokazatelná
korelace mezi sílou značky (měřenou právě dle výše zmíněných metodik)
a cenou hotelů (měřenou Hotel Price Indexem), tedy že ve městech
se silnou značkou je značná poptávka po ubytování, která zprostředkovaně
vede k vyšší ceně ubytování.
Dle studie Erasmus University Rotterdam (2010) pak existuje
signifikantní závislost mezi sílou značky, počtem
přenocování zahraničních turistů a přímými zahraniční-
mi investicemi. Jinými slovy – pokud
má město silnou značku, proudí do něj jak turisté,
tak investice a naopak.
U obou výše zmíněných jevů však nelze určit, zda není závislost opačná, tj.
např. že díky toku investic se posiluje značka města. Pozitivní scénář implementace
Strategického plánu hl. m. Prahy navrhuje jak opatření k posilování
značky, tak podporu služeb s důrazem na příliv přímých zahraničních
investic, tudíž
zde není kauzalita podstatná.
Porovnání mezi vydanými žebříčky síly značky 2008 a 2013
pro Prahu není možné, jelikož ve vydání 2013 již nebyla zařazena mezi 57 nejvýznamnějších měst, pravděpodobně není
aktuálně výrazně profilována a nezanechává tzv. buzz.
Vliv úspěšné profilace na současný kulturní obsah značky lze sledovat
na příkladu Bilbaa. Během výzkumu dat mezi lety 1998–2005 bylo zjiště-
no, že na návštěvě 24–28 % domácích turistů měla podíl online informace
o aktuální kulturní nabídce ve spojení s Guggenheim Museem. U zahranič-
ních návštěvníků tento poměr za stejné období činil 15–18 %. (2015, Plaza) Tato zjištění jsou pro Prahu klíčová např. při
decentralizaci masového turismu a oslovování specifických skupin turistů
jako např. kongresových turistů, jejichž počet strmě klesá, když v období
2012–2015 zaznamenal pokles o 20 % (2016, ČSÚ).